Kdysi nejnovější, ale stále nejmladší člen. V současnosti ještě navštěvuje třebíčské katolické gymnázium. Její působení v kapele sebou přináší hned několik výhod:  1. Dobře zpívá 2. Dobře vypadá (je na nás teď hezčí pokoukání) 3.  Je o pár  let mladší a tím nám výrazně snižuje věkový průměr v kapele. (Zlí jazykové už nám chtěli přezdívat rockoví dinosauři). Teď je s tím už ale konec. No vždyť se na ni podívejte. Ona prostě na každé fotce vypadá dobře. Jak to dělá? 

Vystupování a zvlášť zpívání v začouzených sálech a hospodách. To je pro muzikanty někdy problém. Hlavně ze začátku, než si stačí zvyknout. Takže Jitule občas dost trpí. Sám jsem si kdysi říkal, proč se všechny naše produkce musí konat tam, kde je "nahulíno." Až jednou, při sledování filmu "Limonádový Joe", jsem to pochopil. Každý, kdo film viděl, může posoudit sám, jak nudná byla atmosféra  tam kde se čepovala výhradně Kolalokova limonáda a jak to doslova vřelo v začouzeném Trigger Whisky Saloonu, kde v "báru houstl dým."

Hodně zpěváků zkouší hlas doma v koupelně, kdy využívají přirozeného echa, které vzniká odrazem od vykachlíkovaných zdí. A tak to, co tady vidíme je první Jitčina malá zkušebnička ze které se, přes zmíněnou koupelnu, vypracovala až na skutečné jeviště. No co, každý někde začínal. Vždyť podle Jana Wericha i pan Voskovec tuto místnost rád používal jako svoji studovnu.

Zatímco pro fotografování na horním obrázku Jitku připravila předpokládám asi babička, pro obrázek dole už se pravděpodobně mladá slečna chystala sama.